Publikováno 4. 5. 2023
V aktuálním díle #Prolomit stigma závislosti se budeme věnovat tomu, jakou úlohu ve společnosti plní neziskové organizace, které se věnují práci s osobami závislými nebo závislostmi ohroženými a jakým výzvám a překážkám musí jejich pracovníci čelit. Následující díly seriálu pak přinesou zajímavé rozhovory přímo se zaměstnanci neziskových organizací v Karlovarském kraji a jejich unikátní pohledy a zkušenosti z terénu.
V České republice je vytvořený vcelku komplexní systém opatření, jejichž cílem a úkolem je snížit negativní dopady a rizika užívání návykových látek u daného jedince, ale také pro celou společnost – jedná se zejména o rizika zdravotní, sociální či bezpečnostní. Do tohoto systému opatření vstupuje velká řada aktérů, kteří se vzájemně doplňují a vytvářejí propracovaný mechanismus péče o osoby závislé či závislostmi ohrožené. Velmi zjednodušeně lze tento systém rozčlenit do aktivit směřujících k zamezení vzniku závislostí (primární prevence), identifikaci problému s návykovými látkami a léčbě (sekundární prevence) či snižování rizik a negativních důsledků užívání návykových látek u osob, které se nechtějí či nemohou léčit (terciární prevence).
Primární prevence
Primární prevencí označujeme aktivity, jejichž společným cílem je zamezit vzniku závislosti na návykových látkách. V současné době se velká část odpovědnosti za primární prevenci rizikového chování přenáší společností na školy a školská zařízení, významnou roli ovšem hraje prevence v rodinném prostředí a také tzv. celospolečenská prevence, tedy prevence v občanském prostředí, ve kterém daná osoba funguje (např. prostřednictvím utváření mediálního obrazu závislostí, posilováním důvěry společnosti v (adiktologické) odborníky apod.).
V posledních letech se více hovoří o rizikovém chování dětí ve školách, kam zahrnujeme právě i různé formy závislostního chování, patří sem také ale například šikana, záškoláctví, dětská kriminalita, prostituce, xenofobie, rasismus, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování apod. Zamezit těmto jevům má tzv. školská primární prevence probíhající na základě minimálního preventivního programu, který si škola vytváří nejčastěji prostřednictvím metodika prevence, jehož kompetnce jsou dány vyhláškou č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízení. Metodik prevence by měl vždy absolvovat specializační studium, které je upraveno ve vyhlášce č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a které se realizuje v rozsahu minimálně 250 hodin. V praxi ovšem tento systém naráží na řadu problémů a překážek – zejména se jedná o velkou vytíženost učitelů, kteří zároveň vykonávají funkci školního metodika prevence, často se setkáváme také s tím, že řada metodiků prevence nemá započaté či dokončené výše zmíněné specializační studium a svou funkci tedy nevykonává dostatečně odborně či kvalifikovaně a její zakotvení v daném školském zařízení je tedy spíše formální. Problémem bývá také nedostatek kvalitních programů primární prevence či neinformovanost škol o existenci takových programů. Zlepšovat kvalitu a bezpečnost programů primární prevence mohou ale také sami rodiče, žáci a studenti tím, že dobře fungující programy prevence rizikového chování a kvalifikované metodiky prevence zařadí mezi svá kritéria výběru budoucích škol podobně jako například rozšířenou výuku jazyků nebo možnost zahraničních výměnných pobytů. Nebojte se informovat a ptát se – kdo je metodikem prevence na Vaší škole? Má dokončené specializační studium pro metodiky prevence? Jaké preventivní aktivity se na Vaší škole zrealizovaly v posledních letech? Má škola minimální preventivní program? A můžeme ho vidět?
Primární prevenci a minimální preventivní program na školách lze plnit také prostřednictvím externích subjektů – tzn. škola si může pozvat na přednášky či besedy certifikované poskytovatele primární prevence, kteří kvalifikovaně a odborně zrealizují preventivní aktivity na objednávku. Výhody takových externích preventivní programů jsou nesporné – existuje zde záruka odbornosti lektorů i celého programu, který prošel certifikací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zároveň se obvykle nejedná o jednorázové akce, ale systematickou a dlouhodobou práci s daným kolektivem, a prevence, kterou tito poskytovatelé realizují je tzv. založená na důkazech (tzn. nepoužívá prostředky, které se ukázaly v prevenci závislostního chování jako neúčinné – např. zastrašování, moralizování, výčet zdravotních důsledků, přehánění apod., ale naopak využívá nejmodernější poznatků a prostředků pro motivaci kvality postojů a změny chování u dětí a dospívajících).
Velmi inovativním a moderním nástrojem pro pracovníky v primární prevenci je interaktivní platforma iPREV, jejímž cílem je „kultivovat preventivní aktivity pro děti a dospívající na českých školách tak, aby byly skutečně efektivní, ekonomicky dosažitelné a udržitelné, atraktivní pro cílové skupiny a současně bezpečné“. Platforma poslouží zejména školám a školských zařízením, které propojí s externími poskytovateli programů primární prevence, u nichž je základním požadavek kvalita a bezpečnost poskytovaných služeb.
Jediným certifikovaným poskytovatelem primární prevence v Karlovarském kraji je v současné době organizace Světlo Kadaň, z.s. a její program Světlem k prevenci. Dalším aktérem ve školské prevenci je také Pedagogicko-psychologická poradna a zde působící metodici prevence, kteří mají na starosti práci s třídním kolektivem a rizikovými jevy v něm.
Karlovarský kraj dlouhodobě podporuje programy primární prevence na školách a školských zařízeních prostřednictvím různých dotačních programů, jedná se například o dotační Program na podporu aktivit v oblasti prevence kriminality Odboru bezpečnosti a krizového řízení Krajského úřadu Karlovarského kraje, Program na podporu aktivit v oblasti prevence rizikového chování dětí a mládeže Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Karlovarského kraje a také například Program na podporu zdravotnické osvěty, výchovy a zmírňování následků onemocnění Odboru zdravotnictví Krajského úřadu Karlovarského kraje.
Sekundární a terciární prevence závislosti
Systém sekundární a terciární prevence se uplatňuje v případě, že u daného jedince již došlo ke vzniku a rozvoji závislostního chování. Sekundární prevence je tedy zaměřena na identifikaci problému s návykovou látkou a následnou léčbu, terciární prevence pak na snižování zdravotních, sociálních a bezpečnostních rizik spojených s užíváním návykových látek u osob, u kterých již není velká šance na úspěch léčby či se sami léčit nechtějí. Tyto dva systémy se často prolínají a vzájemně doplňují.
Jedním ze stěžejních a velice efektivních nástrojů sekundární a terciární prevence jsou tzv. harm reduction služby, které obvykle poskytují v daném regionu neziskové organizace. V Karlovarském kraji tyto služby zajišťují dvě organizace, KOTEC o.p.s. a Světlo Kadaň z.s., prostřednictvím 3 kontaktních center (Karlovy Vary, Sokolov, Cheb) a několika terénních programů pokrývajících velkou část kraje. Služby harm reduction se začaly celosvětově rozvíjet především v době narůstu výskytu HIV a jeho šíření v populaci uživatelů návykových látek, což znamenalo pro společnost obrovské zdravotní riziko. Jedním z nástrojů harm reduction je tzv. výměnný program, o kterém panuje ve společnosti řada mylných představ. Jedná se o výměnu injekčního materiálů u uživatelů drog, kdy tito odevzdávají použité a dostávají za to výměnou materiál sterilní. Obecná představa, že se tím uživatelé „podporují ve fetování“ je naprosto mylná. Společně s výměnou materiálu probíhá totiž také další a často velmi komplexní práce s uživateli drog, ke kterým by se sociální či zdravotní pracovníci za normálních okolností jinak nedostali. Výměnou materiálu se snižují zdravotní rizika nejen pro uživatele (přenos infekčních chorob při sdílení jehel mezi uživateli), ale také pro veřejnost (méně odhozeného použitého a tedy rizikového injekčního materiálu v ulicích měst, parcích, na hřištích) a zároveň se pracovníkům organizací tímto otevírá cesta k systematické práci s uživatelem a možnost jeho nasměrování do léčby. Městské policie Karlovarského kraje se každý rok připojují k celorepublikové preventivní akci JEHLA, která je zaměřená na sběr použitích injekčních stříkaček na dětských hřištích a ve volnočasových areálech. V roce 2023 byly během této akce nalezeny na území měst a obcí, které se do akce v Karlovarském kraji zapojily, pouze 4 stříkačky v celém regionu, což je nejlepší výsledek za posledních 8 let, co se tato akce v našem kraji realizuje. I tento výsledek je důkazem efektivnosti a funkčnosti výměnných programů organizací KOTEC a Světlo Kadaň na území Karlovarského kraje a nutnost tyto etablované programy kultivovat, rozvíjet a také podporovat v rámci protidrogové politiky obcí a kraje.
Další aktivity v oblasti sekundární a terciární prevence jsou realizovány prostřednictvím kontaktních center, která jsou obvykle nízkoprahová (anonymita, psychologická dostupnost každému) a která zajišťují pro uživatele drog řadu služeb od základního hygienického servisu, potravinové pomoci a právě výměny stříkaček, přes sociální poradenství, krizovou pomoc až po zprostředkování léčby či terapie. Kontaktní centra a terénní programy hrají velmi důležitou roli v síti služeb pro osoby závislé či závislostmi ohrožené a velmi výrazně se podílejí na zvyšování kvality života v daném regionu tím, že se jim daří dlouhodobě a systematicky mitigovat celospolečenské škodlivé následky užívání drog v dané oblasti a snižovat rizika jak pro samotné uživatele, tak i pro širokou veřejnost.
K dalším aktérům sekundární a terciární prevence řadíme také detoxifikační jednotky, které slouží uživatelům drog jako lékařská podpora při vysazení návykových látek. Obvykle se jedná o několik dnů, které uživatel stráví pod lékařským dohledem, kde překoná počáteční abstinenční stav po vysazení. Detoxifikace je téměř vždy nutnou podmínkou pro nástup do léčby závislostí – ať už ústavní nebo v terapeutické komunitě. V Karlovarském kraji lze detoxifikaci absolvovat v rámci Psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov.
Po detoxifikaci pak obvykle uživatelé nastupují pobytovou léčbu závislosti, možná je také ambulantní forma léčby. V Karlovarském kraji není žádné zařízení pro pobytovou léčbu závislosti a zájemci tak využívají možností v okolních krajích. Terapeutickým komunitám i ústavní léčbě se budeme také věnovat v některém z příštích dílů seriálu.
Po úspěšném absolvování léčby se uživatelům doporučuje využít také doléčovacích či resocializačních služeb, jejichž cílem je podpořit klienta v abstinenci a změnách, kterých docílil během léčby. V Karlovarském kraji v současné době provozuje Ambulanci následné péče organizace KOTEC o.p.s. Kromě abstinence podporuje tato služba klienta také v tom, aby se dokázal hladce začlenit zpět do běžného života a pracovníci mu tak pomáhají a poradí také například s hledáním bydlení či zaměstnání, případně s obnovením zpřetrhaných rodinných vazeb.
Do oblasti prevence závislostí samozřejmě spadají také specifické služby prevence poskytované v rámci výkonu trestu ve vězeňských zařízeních. Tyto služby jsou vykonávané buď externími subjekty, které do vězení dojíždění a realizují s osobami ve výkonu trestu například skupinová či individuální terapeutická sezení nebo si tyto programy realizují přímo vězeňská zařízení v rámci speciálních programů na oddílech pro osoby závislé či ohrožené závislostmi – může se jednat například o speciální oddíly pro osoby s poruchou osobnosti a chování způsobenou užíváním návykových látek, bezdrogové zóny, poradny protidrogové prevence, různé formy terapeutických aktivit apod.
Výše zmíněné služby prevence, léčby a snižování škod způsobených poruchou užívání návykových látek nejsou ani zdaleka kompletním výčtem z této oblasti. Mají sloužit spíše k základní orientaci čtenáře a jako nástin toho, čemu se budou jednotlivé díly seriálu #Prolomit stigma závislosti věnovat v budoucnu. Pro dotazy a více informací ke službám a organizacím působícím v Karlovarském kraji v oblasti politiky závislostí lze využít e-mail: martina [dot] valentova [at] kr-karlovarsky [dot] cz.
Autor: Bc. Martina Valentová, krajská protidrogová koordinátorka pro Karlovarský kraj
